Ahoj!
Buď jsem divná jen já a nebo to máte třeba taky tak...
Jsem perfekcionista, ano občas to není na škodu, třeba když se učíte na zkoušky, chcete prostě všechno umět, nebo když uklízíte, uklidíte i to nejmenší smítko, i tam kde by ho nikdo jiný nehledal (magor :D), v práci, chcete mít všechno přesně, a nebo ve sportu, chcete umět ty nejlepší kliky, dřepy cvičit až ass to the ground, trhat (snatchovat :D) jako profík a nadhazovat (clean and jerk) jako bůh...ale otázkou je, kdy se perfekcionizmus stává naší obsesí?
Jsem perfekcionista, ano občas to není na škodu, třeba když se učíte na zkoušky, chcete prostě všechno umět, nebo když uklízíte, uklidíte i to nejmenší smítko, i tam kde by ho nikdo jiný nehledal (magor :D), v práci, chcete mít všechno přesně, a nebo ve sportu, chcete umět ty nejlepší kliky, dřepy cvičit až ass to the ground, trhat (snatchovat :D) jako profík a nadhazovat (clean and jerk) jako bůh...ale otázkou je, kdy se perfekcionizmus stává naší obsesí?
Kdy už chceme být perfektní až moc?
Co je perfektní AŽ MOC? Příliš?
Zdroj zde
