pátek 16. května 2014

Výmluvy nepovoleny, místo "Já nemůžu!" zkuste "Jo, můžu a já chci, chci ten zadek a ty latissimy"!"


Psychologie sportu, naše vnitřní rozmluva se sebou samým. Jo všichni to děláme, ať už se o něčem přesvědčujem nebo si plánujem, co budem zítra dělat, či v duchu nadáváme na tu babku, co nás opět předběhla u pokladny.


Určitě se vám to už někdy stalo, nakráčíte si do fitka nebo se prostě jen převlečete na trénink, ať už doma, venku nebo bůh ví kde ještě a máte takovej ten skvělej pocit, skoro si chcete povyskočit u svý oblíbený písničky, nevadí vám, že vás třeba někdo předběhl, na všechny se usmíváte a prostě máte jeden ze svých "happy days" a pak jde všechno jako po másle, zvedáte pěkný váhy, dobře technicky, svižně, jde vám to od ruky, nezadýcháváte se a nebo prostě jen v klidu běžíte, všechno je fajn v pohodě, uděláte o pár kliků či shybů víc než normálně. Zkrátka a dobře se vám při tom tréninku daří ať už trénujete jak chcete. Stalo se vám to?
Další případ je, že si vezmete činky a myslíte si že máte třeba 10kg, tak si normálně jedete váš cvik, ale pak zjsitíte že to nebylo 10kg, ale 15kg, tak máte ze sebe super pocit, že to šlo tak krásně i když tolik normálně na ten cvik nedáváte. Ale co se stane příště, řeknete si, dám to teda zase s 15kg, ale ono to nejde! Ale proč, co je špatně?
Další příklad, teď už vážně poslední a pak se dostanu k jádru pudla, vážně, slibuju. Řeknete si, že celý týden, tedy 7 dní * 24hodin vydržíte třeba bez čokolády nebo arašídovýho másla, ne kvůli nějáký dietě, ale protože prostě chcete, ale už po první minutě, co jste si to "zakázali" na to myslíte, jak na vás ta čokoláda ze skříně křičí, máslo ve špajzu taky, všude jsou reklamy na čokolády a všichni vařej s arašídovým máslem. 
A co tím vším chci říct?
Často záleží jak jsme psychicky naladění, sama jsem zjistila, že když si při tréninku říkám, hej to je těžký, já už nemůžu, tak to je těžší tu sérii nebo set dokončit, než když si řeknu, jo máš na to! Vzpomeň si na to, proč to děláš?! Chceš ten pevnej zadek, tak dělej, vydrž a vyskoč z toho squatu ještě výš, chceš ty břišáky, tak vydrž plank ještě o 10s dýl, chceš pěknej, pevnej tricák, tak dělej, dáš ještě jednu tricepsovou extenzi! A víte proč? protože často náš mozek, tedy mysl není v souznění s tělem, nesoustředíme se. A za druhý, naše tělo je ještě kolikrát schopný udělat ještě jedno opakování navíc nebo vydržet těch 10s, ale nepřesvědčili jsme náš mozek dostatečně, že tělo ještě může (teď tu nemluvim o nějákých sériích do selhání, to je otázka druhá a článek na jindy ;)...řeč je o tom, že se na trénink musíme dostatečně koncentrovat a hlavně místo vět proč nemůžeme, si musíme říkat, proč můžeme a proč chceme. 



Vážně, zkuste to, na mě to fakt funguje! A stejně tak to platí pro to jídlo, neříkejte si, že na nás křičí a moc nás chce a proč nás chce, ale zkuste si říct, proč ne, vzpomeňte si na všechnu tu dřinu a pot, co jste do toho dali, aby jste to spálili, nebo jak dlouho jste vydrželi odolat a teď si to přece nezkazíte. ( I když týden bez PB nebo bez oříšků a semínek je spíš hřích! :D než super, cool a in výzva, nemylsíte?)
A co vy, jaký máte psychologický taktiky při tréninku? 


"Nesnášel jsem každou minutu tréninku, ale řekl jsem si "Nepřestávej, trp teď a žij zbytek života jako šampión." Muhammad Ali
Okomentovat